Sova & Slamák

Postřehy

Galerie Hukvaldy

08.10.2011

V Janáčkově rodišti hráváme většinou na počátku léta, kdy se na hradě koná Hukvaldský brnkot. Tentokrát jsme ale zůstali v podhradí v rodném mistrově domě, kde nyní sídlí Galerie Hukvaldy. Založit novou tradici písničkářských dvojkoncertů se tam rozhodli bratři Václav a Přemysl Holubovi. A kluci vědí, jak návštěvníky nalákat: směšným vstupným či občerstvením v podobě vody a nejrůznějších domácích sladkých i slaných dobrot v ceně vstupenky… jen aby pořadatelům jejich počáteční zápal pro věc vydržel. Genius loci nás do Ostravy po vystoupení nepustil, dokonce nás nepustil ani po koncertu Žambochů, a tak si toho Janáček musel s námi užít celkem dost: napřed dohlédl na to, aby si Žamboch sbalil pouze vlastní kabely, pak musel podstoupit jistě podnětný rozhovor se Sovou a nakonec ještě vyslechnout Znakoplavky na klavír. Refrén pozpátku po něm naštěstí Honza nevyžadoval, to bychom tam byli asi ještě teď…

Dřevohostické folkáč

20.08.2011

… pořádá tým lidí shromážděných kolem Blanky Prudilové v krásném prostředí tamějšího renesančního zámku. A pořádá ho nadmíru zdařile. Po čase jsme opět chtěli vyrazit hůhůmobilem, jenž je tak akorát pro nás dva a naše kytary. Před odjezdem se ale ozval Jiří Míža s tím, že má volno a že by si s námi do Dřevohostic klidně udělal výlet, a protože dobrých lidí se vždycky vejde dost, vydali jsme se na cestu ve třech. Navíc jsme se těšili, až budeme moci našim přátelům na jejich provokativní otázku My3.avi odpovědět Mytaky3…

Atmosféru našeho vystoupení, které zaznamenal náš slovenský kamarád Peter Tomis, můžete nasát zde. Byl krásný letní den. Domů jsme nepospíchali. Sova v dobrém rozpoložení dokonce představil svůj nový hudební projekt Přelet M. S. (Přelet Milana Sovy), jenž sklidil u diváků značný úspěch. A pak to přišlo! Typicky ebenovský folkloreček s bicíma v hrůzné kombinaci s texty lidových písní ze Sušilovy sbírky. Jako první se vzpamatoval Slamák: „Kdyby Sušil tušil, nesbíral by…“ A Sova dodal: „Jediná stravitelná francouzská polévka ve folku je ta, kterou zahání hlad Karel Plíhal.“

Folkové prázdniny

26.07.2011

Ostravské pouliční písničkaření odskákala Sovova kytara, které přestal chutnat snímač, a tak se rozhodla, že ho vyvrhne. Naštěstí se ho podařilo zachránit, ale jeho život visel na drátku. Po předcházejících zkušenostech s opravami svépomocí doporučil Slamák Sovovi, aby se nepouštěl do žádných větších akcí a přenechal práci odborníkům. Jeho slova ale nepadla na úrodnou půdu. Výsledkem byl koncert v kapli sv. Anny ve Špitálku, který byl Sova nucen odehrát, pěkně jako za starých časů, na mikrofon… Do Náměště nad Oslavou jsme jeli taky jenom „na otočku“, jelikož jsme hráli v úterý a ne všichni z nás si mohli užívat Folkových prázdnin a někteří nedostali ani folkovou dovolenou. Počasí nestálo zanic, místy poprchávalo, z čehož jsme usoudili, že by kaple mohla být plná. Nebyla, volná místa by se ještě našla. A pak že nemusí pršet, a stačí, když kape… Nestačí!

Sova & Slamák na dlažbě…

16.07.2011

Jsou to takové ostravské matrjošky: v rámci Colours of Ostrava se letos uskutečnil Festival v ulicích a v rámci Festivalu v ulicích jste mohli navštívit Barevná zastavení… zkrátka od pátku do neděle se hrálo a zpívalo po celé Ostravě, a to za celkem zajímavý honorář – volný vstup na beznadějně vyprodané Colours. Nápad dobrý, provedení ne zcela šťastné, ale věříme, že příští ročník bude vychytanější. Ani my jsme neodolali pokušení vyzkoušet si role pouličních písničkářů. Aby ne, když všechno, co se vybralo do klobouku, nebo chcete-li do futrálu, jsme si mohli nechat. Z nostalgie jsme si vůbec první minci, kterou jsme si takto na ulici vydělali, pečlivě uschovali. Tak jako si třeba hokejista vezme puk, kterým dal svůj první gól. Její hodnota je pro nás vskutku nevyčíslitelná. Nejspíš také proto, že to byla zároveň i mince poslední…

/více/